Tesařík je jeden z nejnebezpečnějších dřevokazných brouků. Velké riziko pro dřevostavby, krovy, ale i třeba podlahy představuje hlavně kvůli své velikosti – larva tesaříka se dorůstá až 2,5 cm. Larvy se živí dřevem, ve kterém vykousávají cestičky a ničí tak jeho pevnost, čímž postupně znehodnotí celou konstrukci.
Pro svou velikost a počet kladených vajíček (až 200 najednou) jsou schopni dřevo celé provrtat velmi rychle. Do dřeva navíc zatahují dřevokazné houby, proto je nutné problém řešit hned, jak ho zaznamenáte – ve chvíli, kdy se do dřeva pustí i houby, je nutné ho vyměnit.
Nejčastějšími indikátory napadení tesaříkem jsou vrzavé zvuky, které vydávají larvy při kousání dřeva a velké, až 1 cm široké oválné výletové otvory, ze kterých se vysypávají požerky (prach, který nechává larva za sebou v cestičkách).
Samička tesaříka naklade kolem 200 vajíček do prasklin ve dřevě do hloubky cca 2 cm. Vajíčka mají v průměru 2 mm.
Larvy se z vajíček vylíhnou za 2 až 3 týdny, jejich vývoj je ale mnohdy opravdu dlouhý. Trvá nejčastěji 2 až 5 let, může ale probíhat až neuvěřitelných 15 let – rychlost záleží na podmínkách pro vývoj. V ideálních podmínkách se vyvíjí rychleji, nejraději mají vlhkost okolo 20 %. Za dobu svého vývoje dokáží zkonzumovat opravdu velkou část dřeva. Nejhorší však je, že si mnohdy ničeho nevšimnete, dokud není dřevo úplně zničené a je ho nutné vyměnit. Larva je podle druhu tesaříka 1,5 až 2,5 cm dlouhá. Larvy jsou bílo-žluté, silné s viditelnými články a čelistmi. Při kousání dřeva jsou mnohdy dobře slyšet a vydávají typické vrzavé zvuky.
Tesařík zůstává zakuklený 2 až 4 týdny těsně pod povrchem dřeva. Před zakuklením si připravuje výletový otvor.
Dospělec odlétá oválným výletovým otvorem o šířce cca 1 mm, děje se tak od konce května do srpna. Délka dospělce je 1 až 2 cm, samičky jsou výrazně větší. Po odletu se rojí a samičky kladou vajíčka do nového dřeva – to musí stihnout za jeden měsíc svého dospělého života, poté umírají.
Protipožární nátěry zavedli již ve starověku, kdy k ochraně svých obydlí bylo dřevo máčeno v roztocích solí, mořské vodě či chráněno nátěry pomocí vápna nebo hliněnou mazaninou. Řekové používali k impregnaci vodní vápenné roztoky a později i vodní sklo. Z období středověku je známo, že dřevěné krovy (především významných staveb jako byly...
Červotoč je malý druh dřevokazného hmyzu, nicméně pořád velmi nebezpečný. Larvy červotoče se živí dřevem, kterému hloubením chodbiček ubírají na pevnosti a časem mohou způsobit i kolaps celé konstrukce.
Stavíte-li nový dům nebo i jen střechu, zaručeně ze všech stran slyšíte: "Hlavně si nezapomeň naimpregnovat dřevo!" Proč by to ale člověk měl dělat? Určitě se to bez toho obejde, říkáte si. Opak je ale pravdou. Impregnace vám může ušetřit opravdu hodně peněz, i když se teď zdá být jen zbytečným výdajem.