Protipožární nátěry dřeva

24.05.2023

Protipožární nátěry zavedli již ve starověku, kdy k ochraně svých obydlí bylo dřevo máčeno v roztocích solí, mořské vodě či chráněno nátěry pomocí vápna nebo hliněnou mazaninou. Řekové používali k impregnaci vodní vápenné roztoky a později i vodní sklo. Z období středověku je známo, že dřevěné krovy (především významných staveb jako byly kostely, zámky, paláce atd.) byly povrchově upravovány nátěry na bázi organických látek, jejichž pyrolýzou byl uvolňován dusík - např.volskou krví.

Protipožární nátěr 1
Protipožární nátěr 1
Protipožární nátěr 2
Protipožární nátěr 2

V průběhu II.světové války byly dřevěné konstrukce natírány před nálety obarveným roztokem vodního skla, známým pod jménem Betogen. V dnešní době je bez funkce, ale při rekonstrukcích se velmi obtížně odstraňuje. Dodnes můžeme jeho pozůstatky ve formě narůžovělého tvrdého povlaku vidět na krovech mnoha pražských domů. S rozvojem nosných ocelových konstrukcí se protipožární nátěry postupně dostávají do popředí zájmu stavařů a požárníků.

V současné době jsou nejčastěji používány intumescentní neboli zpěňovatelné protipožární nátěry, s jejichž pomocí lze dosáhnout zatřídění konstrukcí až do stupně A tedy "nehořlavé" dřevo. Velmi populární jsou i přípravky na bázi vanadu, složitých organických komplexů, modifikovaných polyuretanů, silikonu atd. ovšem jsou podstatně dražší. Nátěr musí mít určitou vydatnost a musí být dobře zakotven do povrchu dřeva.

Základem před každou aplikací je mít dobře připravený povrch dřeva, tj. dřevo nesmí být natřeno žádným předchozím přípravkem s výjimkou vodných nebo lihových roztoků proti dřevokaznému hmyzu, plísním atd. Vyloučeny jsou veškeré syntetické či olejové nátěry, lazurovací laky a podobné přípravky. Zjednodušeně řečeno, dřevo musí být čisté. Nátěr musí být do dřeva zapenetrován, aby vznikající pěnová vrstva po povrchu nesjížděla. Nátěr je nutné aplikovat podle technologického předpisu výrobce.

Protipožární nátěry stárnou, především ve vlhkém prostředí nebo jsou-li vystaveny přímému slunečnímu světlu. Průměrná doba funkční životnosti je 10 let za předpokladu, že na nátěr není dodatečně aplikována žádná další krycí vrstva, která by mohla jeho funkci ještě dále omezit.